Portugalsko

Portugalsko je domovem mnoha zajímavých a různorodých vín – od svěžích, mladých a lehce perlivých Vinho Verde s nízkým obsahem alkoholu, přes tichá vína všech barev a stylů, stolní i s označením Denominacão de Origem Controlada, až po nejproslulejší, světově oblíbená fortifikovaná vína Madeira a portské, někdy též nazývané Oporto.


Portské víno pochází z hornatých svahů řeky Douro („zlatonosná“) na severovýchodě Portugalska. Jeho dějiny jsou těsně spjaté s anglickými obchodníky, kteří si portugalská vína oblíbili a začali do nich přidávat vinný destilát, který umožnil nápoji přežít námořní přepravu do Británie. Vzhledem k jeho oblibě na sebe nenechaly čekat nejrůznější machinace a podvrhy, a proto byla v roce 1756 vydána opatření, která měla zaručit kvalitu a důslednou kontrolu portských vín. Vznikla tak vymezená vinařská oblast Douro, údajně první na světě. Od roku 2001 je tento kraj se svými typickými terasovitými vinicemi součástí světového dědictví UNESCO. Vinice začínají asi 100 km východně od přístavních měst Porto, které dalo vínu jméno, a Vila Nova da Gaia, kde se nacházejí sklepy se zrajícími víny většiny velkých a tradičních výrobců. Víno se tam dříve převáželo na speciálních šestiveslicích s plachtou zvaných rabelos, které zdolávaly nástrahy řeky několik dní a nocí (dnes, nahrazeny železnicí či automobily, kotví v přístavu jako pitoreskní vzpomínka). Přímořské klima Vila Nova de Gaia s menšími teplotními výkyvy a vyšší vlhkostí je pro dlouhodobé zrání vín v dřevěném sudu vhodnější než kontinentální sucho a vysoké rozdíly teplot mezi létem a zimou (i více než 40°C) a dnem a nocí, které panují na samotných vinicích.

Parcely, portugalsky quintas, jsou kontrolovány a klasifikovány místním vinařským úřadem IVDP (Instituto dos Vinhos do Douro e Porto) podle několika kritérií do skupin A-F, přičemž A je nejlepší. Půda je převážně břidličnatá, místy s žulou, což nutí révu proniknout kořeny za vláhou a živinami do značné hloubky. Vrstva břidlice zároveň pomáhá půdě odolávat erozi a navíc - podobně jako velké oblázky na vinicích v Chateauneuf du Pape - přes den akumuluje teplo, které pak v noci předává kořenům, což pomáhá vyzrávání hroznů. Vzhledem k hornatému a skalnatému terénu byly vinice zakládány terasovitě, tradičně i s opěrnými zídkami z vytěženého kamene; díky svažitému terénu se rozvinulo také osazování po spádnicích. Údolí leží ve srážkovém stínu pohoří Marão a Montemuro, což společně s již zmíněnými vysokými letními teplotami ve vnitrozemí umožňuje dokonalou vyzrálost a koncentraci hroznů. Povoleno je přes 30 odrůd, převažují však Tinta Barroca, Tinta Roriz, Tinta Amarela, Touriga Franca, Touriga Nacional a Tinto Cao pro červená a Malvasia Fina, Viosinho, Códega, Verdelho či Rabigato pro bílá portská. Po sklizni koncem září jsou hrozny lisovány ve velkých žulových nádržích zvalných lagares (někde ještě tradičním šlapáním) a poté krátce fermentují za kontrolované teploty, dokud se přibližně polovina cukru nepřemění na alkohol. Kvašení je zastaveno přidáním ušlechtilé vinné pálenky a víno přečerpáno do dřevěných sudů (použité, desítky let staré sudy jsou pro portské víno nejlepší) či nerezových tanků a uloženo ke zrání, jehož délka a způsob se liší dle typu portského. U červeného portského rozeznáváme dva základní styly lišící se velikostí dřevěných sudů a délkou zrání v nich: Ruby a Tawny

Ruby jsou lahvována rychleji, aby si zachovala svěžest, ovocnost a rubínovou barvu; zrají proto ve velkoobjemových sudech, kde proběhne jen malá oxidace. Patří sem:

  • Ruby: přibližně tříleté zrání, mladé víno pro každou příležitost
  • Reserve Ruby: (dříve Vintage Character Port) zrají 2-6 let, opulentní a bohatá vína
  • Vintage Ports: nejvzácnější a nejprestižnější z portských. Víno z jediného ročníku, který výrobci “deklarují”, tj. vyhlásí záměr vyrobit výjimečné ročníkové portské. Některé ročníky vyhlásí většina vinařství, jiné jen několik z nich či vůbec nikdo. Vintage Port může pocházet z vice pozemků nebo jen z jedné vinice (Single Quinta Vintage). Po přibližně dvouletém pobytu v použitých dubových sudech je víno lahvováno pro další zrání, které může díky jeho vysokému obsahu polyfenolů trvat i přes sto let. Z původně hutného, tříslovinného vína se stárnutím stává noblesní a delikátní flakon plný koření, kávy, čokolády či karamelu. Doporučuje se dekantovat.
  • Late Bottled Vintage rovněž pochází z jediné sklizně, nejedná se však o deklarované Vintage Port. Bohaté a tělnaté víno, které zrálo 4 až 6 let v použitém dubovém sudu.
  • Crusted Port: víno z několika mladých ročníků, které je po 12-18 měsíčním pobytu v sudu lahvováno (datum stáčení je uvedeno na etiketě) bez jakékoli filtrace či čiření, aby poté leželo ještě další minimálně tři roky před uvedením na trh v lahvi. Usazeninami vzniká v lahvi silná krusta, která dala vínu jméno. Bohaté, tmavé a komplexní víno, které můžete nechat ještě nějakou dobu vyzrávat. Dekantace nutná.

 

Vína typu Tawny naopak vznikají intenzivní mikrooxidací v malých dubových sudech, kde mohou ležet i desítky let. Jak už naznačuje jejich název, získají tak nazlátlý, jantarový odstín a lahodnou sametovost, zakulacenost a tóny oříšků, karamelu a sušeného ovoce (rozinky, meruňky).

  • Tawny: dvou- až tříleté zrání, hebké a krémové.
  • Aged Tawny: na etiketě je uvedena průměrná doba (10, 20, 30 či více než 40 let), kterou vína strávila v použitých dubových sudech za pravidelného ochutnávání a pečlivého dohledu sklepmistrů. Vytvořit harmonické cuvée je vrcholem scelovacího umění.
  • Colheita: portugalsky sklizeň. Vína pro toto cuvée pocházejí z jediného ročníku a zrála minimálně 7 let. Kromě roku sklizně na lahvi najdete též rok lahvování.
  • Reserva Tawny: směs vín, zrajících různě dlouhou dobu v sudu, nejméně však 7 let.

 

Bílé portské se vyrábí v nejrůznějších stylech od extra suchého až po velmi sladké, liší se též obsahem alkoholu a charakterem podle délky a způsobu zrání – v nerezových tancích vznikají svěží, ovocná vína, dubový sud je zakulacuje a prohlubuje do oříškově medových tónů. Pijí se obvykle vychlazená jako aperitiv či součást koktejlů.