Champagne


Víno králů a všech oslav, Champagne provází sláva a prestiž celosvětového ambasadora francouzské elegance, rafinovanosti a svůdnosti.

Oblast Champagne se rozkládá v departementech Marne a Aube a je nejsevernější francouzskou vinařskou oblastí. O statut centra se dělí hned tři zdejší města: Marne, Reims a Epernay. Kopcovitou krajinu nalezneme ve všech tradičních podoblastech: Montagne de Reims, Cote des Blancs, Grande vallée de la Marne, Aube a další. Absence příliš teplých dnů je důležitým faktorem místního vinařství, odrážejícím se v jemnosti vín. Klimatickým podmínkám je přizpůsoben i výběr pěstovaných odrůd: prim hrají Pinot Noir, Pinot Meunier, a Chardonnay, v malé míře najdeme i tradiční Pinot blanc, Pinot Meslier či Arbanne.

Výroba Champagne

Specifická výroba šampaňského (Zákon přikazuje neročníkovému Champagne zrání nejméně 15 měsíců, ovšem kvalitní výrobci nejdou pod tři roky. Ročníková vína pak vyzrávají ještě mnohem déle.) si vyžaduje skladování více než 1 miliardy(!) lahví.

Jedinečnost šampaňského se projevuje už při sklizni – všechen sběr se provádí ručně, stroj je zakázán. Dalším opatřením proti poškození hroznů je také rozmístění lisoven po celé oblasti, což zkracuje čas nutný pro transport hroznů. Všechna tato opatrnost má jednoduché vysvětlení – šampaňské je bílé víno vyráběné z velké části z hroznů modrých (odrůdy Pinot), a je tedy třeba zabránit, aby slupka obarvila světlý mošt. Lisování podléhá přísným pravidlům – existuje 1929 lisoven, z nichž každá musí obdržet oficiální povolení k provozu. Ze 4 tun hroznů lze vylisovat maximálně 25,5 hektolitrů moštu. Ke konci zimy přistupuje chef de cave k asambláži – ochutnává připravená vína a sceluje je v harmonické cuvée odpovídající image a chuti značky. Při výrobě Champagne rosé zákon v této oblasti povoluje přidání malého množství červeného vína k bílému, což je všude jinde ve Francii přísně zakázáno, nicméně ta nejlepší růžová Champagne se získávají macerací. Teprve po scelování začíná opravdová výroba šampaňského – přeměna tichého vína na šumivé. Pomocí kvasinek je cukr přeměněn na alkohol za uvolňování oxidu uhličitého, který se rozpustí ve víně. Toto druhotné kvašení v lahvích probíhá pomalu při nízkých teplotách (11°C) ve zdejších slavných sklepích. Lahve jsou uloženy v šikmé poloze hrdlem dolů v typických stojanech, kde je pomocí otáčení a další manipulace zaručeno usazování odumřelých kvasinek v hrdle lahve. Tyto usazeniny se po ukončení kvašení odstraní zmrazením hrdla lahve ve speciální lázni a nahradí se takzvanou dosage, tj. více či méně oslazeným vínem. Pokud je přidáno pouze čisté víno bez přidání cukru, výsledkem je 100% brut (Laurent-Perrier Ultra-Brut). Velmi malé množství expedičního likéru (1%) dává Champagne označované Brut, 2-5 % podíl likéru pak Sec. Do sladších vín se přidává dosage více - mezi 5-8% pro Demi-Sec a 8-15% pro Champagne Doux (sladké).

 

Champagne se pije při teplotě 7 – 9°C (plná a ročníková Champagne o něco méně vychlazená než vína mladá či blancs des blancs – bílá vína z bílých hroznů) z vysokých a štíhlých křišťálových sklenic, ne z otevřených číší ve tvaru misky. Skleničky musí být nechlazené, zcela suché a beze stop mycích prostředků, které by zničily jemnou pěnu a perlení. Je jak vynikajícím aperitivem, tak i skvělým partnerem gastronomie - vzhledem k různorodosti stylů a chutí lze s Champagne bez obav postavit kompletní menu! Lehčí verze se zpravidla párují k předkrmům a netučným rybám. Plnější šampanská (většinou blancs des noirs, tedy bílá vína z modrých hroznů) a velká ročníková vína jsou často servírována k masům či mořským plodům v omáčce. K dezertům a sladkým pokrmům se hodí spíše demi-sec než brut, který by v kontrastu s cukrem nabyl přílišné kyselosti na patře.



STAY UP TO DATE

Submit your email to get updates on products and special promotions.